Nejde o žádnou novinku, ale spíše o comeback prastarého způsobu zpracování zeleniny, který se hojně využívá v Asii. Tam je nakládaná zelenina známá pod názvem kimči. Je kořeněnější a bývá považována za zdroj dlouhověkosti. V kimči i v pickles se totiž vyskytuje velké množství bioaktivních látek, bakterie mléčného kvašení, vitamíny skupiny B, vitamín C ale i hořčík, fluor nebo draslík. Díky svému unikátnímu složení podporuje pickles krvetvorbu, bojuje proti únavě, zlepšuje imunitu i odolnost organismu proti stresu. Kvašená zelenina má příznivý vliv na metabolismus, funkci střev a odplavování toxických látek. Jedná o výborný zdroj přírodních probiotik, která se doporučují ve zvýšené míře konzumovat při užívání hormonální antikoncepce nebo antibiotik.

A jak na to? Postup je jednoduchý a vaší fantazii se meze nekladou.  Budete potřebovat jedno kilo zeleniny vhodné ke kvašení. Základem je mrkev, cibule, zelí, řepa, křen, tuřín nebo kedlubna, ale můžete použít i další druhy zeleniny popřípadě koření podle vaší chuti. Dále budete potřebovat 15 až 20g nejlépe mořské soli, kmín, skleněnou nádobu nebo nádobu vhodnou ke kvašení (4 litrovou). Zeleninu nakrájejte nebo nastrouhejte najemno, přidejte ostatní ingredience a vše rukama pořádně promíchejte. Hotovou směs napěchujte do nádoby, kterou na závěr zatěžkejte talířkem, kamenem nebo sklenicí s vodou. Při pokojové teplotě (kolem 20°C)  ji nechte 3 až 6 dní kvasit. Při nižší teplotě se kvašení zpomaluje, což zhoršuje chuť i kvalitu. Při vyšší teplotě by mohla mít zkvašená zelenina nepříjemnou chuť. Vychlazené pickles by měly chutnat svěže a příjemně slano-kysele. Nedávejte nádobu k topení nebo na místo, kam svítí slunce.

Hotové pickles můžete uzavřít do menších skleniček a uchovat v lednici nebo ve sklepě, kde vydrží klidně celou zimu.  Pickles můžete servírovat jako přílohu nebo si na nich pochutnat jen tak. Metoda kvašení je rychlá, levná a vytvoříte si tak dokonalý elixír zdraví.